Transkript infografiky

Hodnocení dat o kvalitě ovzduší není snadné a často během něj používáme některé speciální typy grafů, které napomáhají pochopení daných údajů. Pro někoho, kdo se s podobným grafem nikdy nesetkal, může být problematické se v něm zorientovat a pochopit, jak z něho získat informace a co tyto informace znamenají. V této infografice si představíme jeden z vůbec nejpoužívanějších grafů hodnocení kvality ovzduší, a tím je tzv. koncentrační růžice. Koncentrační růžice se dá jednoduše popsat jako graf zobrazující informaci o třech parametrech, z nichž dva z nich jsou směr větru a koncentrace určité látky a třetím parametrem nejčastěji rychlost větru. Vzdálenost od středu odpovídá jednomu z parametrů – v tomto případě a nejčastěji rychlosti větru. U středu odpovídá 0 (bezvětří). Narůstající vzdálenost od středu znamená vyšší hodnotu. Jeden z parametrů, u tohoto typu grafu směr větru, je vyznačen úhlem dané hodnoty od středu. Jinými slovy, nahoře růžice je sever, vpravo východ, dole jih a nalevo západ. Jeden z parametrů je zobrazen formou barvy, vedle podobného typu grafu je tedy vždy ukázána škála s příslušnými hodnotami parametru pro jednotlivé barvy. V tomto případě indikují barvy koncentraci znečišťující látky – od modré (nejnižší) až po tmavě červenou (nejvyšší). Příklad – co ukazuje růžice vlevo? Růžice vlevo naznačuje, že nejvyšší koncentrace dané látky jsou pozorovány při severovýchodním proudění, a to spíše při vyšších rychlostech větru než bezvětří. Tento fakt naznačuje možnost nějakého vzdálenějšího zdroje, který se projevuje pouze pokud více fouká vítr a znečišťující látku do dané lokality „dofouká“. Naopak nejnižší koncentrace jsou pozorovány při západním proudění při vyšších rychlostech větru. Na závěr doplňme, že se v tomto konkrétním případě jedná o růžici koncentrací prachových částic PM10 z lokality Brno-Tuřany. Nejvyšší koncentrace prachových částic zde bývají právě při SV proudění, kdy se sem dostává znečištění až z Moravskoslezského kraje či Polska. Jelikož se jedná o vzdálený zdroj, projevuje se více při nenulových rychlostech větru.