Jak rozumět anulárním koncentračním růžicím?

Kategorie
kvalita ovzduší, vzdělávací
Klíčová slova
vizualizace
Verze
1.0 (žádné další verze)
Publikováno
14. 2. 2022
Stáhnout
Sdílet
Vytvořeno pro
Infoviz
 59×    4×

  Transkript infografiky

Hodnocení dat o kvalitě ovzduší není snadné a často během něj používáme některé speciální typy grafů, které napomáhají pochopení daných údajů. Pro někoho, kdo se s podobným grafem nikdy nesetkal, může být problematické se v něm zorientovat a pochopit, jak z něho získat informace a co tyto informace znamenají. V této infografice si představíme jeden z typů koncentračních růžic, tzv. anulární koncentrační růžici. Koncentrační růžice je graf zobrazující informaci o třech parametrech. Tím prvním je vždy směr větru, tím druhým v tomto případě koncentrace znečišťující látky a třetí může být variabilní a vztahuje se nejčastěji k časovému intervalu – hodině, měsíci v roce apod. Třetí z parametrů je nejčastěji časový interval. Jeho průběh je vyjádřen vzdáleností od vnější strany. Například na vnitřní straně může být půlnoc, na vnější straně poslední hodina dne. Stejně tak může být na vnitřní straně leden a na vnější prosinec. Jeden z parametrů, u tohoto typu grafu směr větru, je vyznačen úhlem dané hodnoty od středu. Jinými slovy, nahoře růžice je sever, vpravo východ, dole jih a nalevo západ. Jeden z parametrů je zobrazen formou barvy, vedle podobného typu grafu je tedy vždy ukázána škála s příslušnými hodnotami parametru pro jednotlivé barvy. V tomto případě indikují barvy koncentraci znečišťující látky – od modré (nejnižší) až po tmavě červenou (nejvyšší). Příklad – co ukazuje růžice vlevo? Růžice vlevo ukazuje, že nejvyšší hodnoty koncentrací (červené odstíny) jsou pozorovány při severovýchodním až východním proudění (pravý horní roh až pravá strana růžice). V ilustrační růžici vlevo záměrně nejsou uvedeny popisky u vnitřního a vnějšího okraje, abychom si mohli vysvětlit více případů. Pokud by u vnitřní strany byla půlnoc a vnější poslední hodina dne, ukazovala by růžice průběh koncentrací během dne. Dobře patrné je pak například to, že při severozápadním proudění jsou koncentrace nejnižší přibližně v odpoledních hodinách (pás nízkých koncentrací (modře) mezi okraji). Pokud by u vnitřní stranice byl leden a vnější prosinec, znamenalo by to, že jsou koncentrace při severozápadním proudění nejnižší v létě, a naopak vyšší na začátku a konci roku