
Benzo[a]pyren (BaP) je látkou patřící do široké skupiny látek označovaných jako polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) a jako jediná z této skupiny má v legislativě stanoven imisní limit. Jedná se o prokazatelně karcinogenní, mutagenní a genotoxickou látku, jejíž zvýšené koncentrace jsou v České republice pozorovány v lokalitách se zhoršenou kvalitou ovzduší vlivem topení ve starých kotlech na pevná paliva.
Téměř výhradním zdrojem BaP v České republice je lokální vytápění domácností. To se na celkových emisích BaP podílí z více než 97 %.
Obecně nejvyšší jsou koncentrace BaP v České republice na severovýchodě našeho území. Lokálně však bývají vyšší např. v místech vysoké intenzity vytápění pevnými palivy, např. v některých malých obcích v topné sezóně.
V roce 2023 byl roční imisní limit pro BaP překročen na 16 % stanic s dostupnými daty, o rok dříve to bylo 37 % (rozdíl je dán zejména charakterem počasí v daném roce). V některých oblastech České republiky, zejména na severovýchodě našeho území, je limit dlouhodobě překračován i více než dvojnásobně.
Modelový odhad udává překračování limitu na přibližně 1 % území. Reálně ale dochází k překračování i v řadě měst a obcí po celé České republice, kde však s ohledem na omezené množství informací a dat nelze přesně stanovit hodnoty pro konkrétní místa.
Koncentrace BaP dlouhodobě klesají, a to zejména díky obnově starých kotlů na dřevo a uhlí. Krátkodobé meziroční rozdíly jsou do značné míry dány i vlivem meteorologických a rozptylových podmínek.
BaP je spojován s nežádoucími dopady na zdraví. Vdechování vyšších koncentrací BaP může být jedním z faktorů vedoucích v dlouhodobém hledisku k rozvoji různých typů rakoviny, například rakoviny jater, ledvin, dýchací soustavy, hrtanu nebo kůže. Zejména v případě rakoviny plic byla pozorována souvislost mezi mírou expozice a pravděpodobností rozvoje tohoto onemocnění. BaP má vliv například i na plod – zvyšuje riziko předčasného porodu a dalších vrozených vad.
Jedná se také o látku tzv. genotoxickou, což znamená, že má potenciál poškozovat lidskou DNA a způsobuje tak různé formy mutací.
Nebyla pozorována bezpečná spodní hranice, tedy je žádoucí, aby byly koncentrace BaP v ovzduší co možná nejnižší. Světová zdravotnická organizace doporučuje max. roční průměrnou koncentraci dokonce 0,12 ng.m-3.