Transkript infografiky

Denostupně laicky řečeno vyjadřují, jak moc je potřeba topit (topné denostupně) nebo chladit (chladící denostupně). Matematicky se jedná o rozdíl mezi průměrnou denní teplotou vzduchu a konkrétní referenční teplotou. V případě topných denostupňů se nejčastěji jako referenční teplota používá hodnota 21 °C.

Topné denostupně se počítají během topné sezóny. Pro každý topný den je počet denostupňů definován jako rozdíl mezi 21 °C a průměrnou denní teplotou vzduchu. Následně je možné vypočítat součet denostupňů za celé topné období.

Graf ukazuje průměrný celkový počet denostupňů za jednotlivé topné sezóny v období 1961/62 až 2021/22. Lineární trend jasně ukazuje klesající potřebu vytápění danou dlouhodobým oteplováním na našem území.

V průměru je za 61leté hodnocené období patrný pokles počtu denostupňů v topné sezóně v České republice z 4466 na 3874, tedy o přibližně 13 %. Roky s nejvyšším a nejnižším počtem denostupňů korelují s nejchladnější a nejteplejší zimou v daném období.

V rámci 70 hodnocených stanic jsou výrazné rozdíly. Nejvyšší průměrný počet topných denostupňů byl z hodnocených stanic na Lysé Hoře (5579 °C). Průměrnou hodnotu vyšší než 5000 °C má také stanice Churáňov (5089 °C).

Naopak nejnižší počet na pražských stanicích Praha-Klementinum (3287 °C) a Praha-Karlov (3523 °C). Vyšší teploty jsou na pražských stanicích blízko centra pozorovány mj. vlivem tepelného ostrova města.