Perzistentní organické látky (Persistent Organic Pollutants, POPs) jsou chemické látky, které představují potenciálně velmi významné globální riziko pro lidské zdraví s ohledem na několik skutečností, které se s nimi pojí – mohou být přenášeny v atmosféře na velmi velké vzdálenosti, v prostředí jsou stabilní a udržují se v něm velmi dlouho, mohou se kumulovat v živých organizmech, potravních řetězcích a ekosystémech a mohou mít velmi negativní dopady mj. i na lidské zdraví.
POPs jsou více či méně toxické pro živé organizmy, kterým způsobují poškození či smrt. Konkrétně mohou například zvyšovat riziko vzniku rakoviny či vrozených vad, vyvolávat poruchy imunitního systému, reprodukční soustavy, endokrinní poruchy, neurobehaviorální potíže nebo být genotoxické.
POPs mají přímo ve svém názvu slovo perzistentní. To znamená, že jsou to látky velmi stabilní a odolné vůči chemickým, fotochemickým, termickým i biochemickým vlivům. V prostředí se tedy v neměnné podobě mohou vyskytovat dlouhou dobu.
POPs se díky své perzistenci mohou dlouhodobě kumulovat nejen v prostředí jako takovém (v půdě, vodě apod.), ale také přímo v živých organizmech. Koncentrace těchto látek v těle se tak může dlouhodobě zvyšovat. Příjem těchto látek může být jak přímý (např. vdechováním), tak nepřímý skrze potravu.
POPs mají schopnost šířit se v ovzduší na velmi velké vzdálenosti. Mohou se tedy vyskytovat i tisíce kilometrů daleko od místa, kde vznikly a v místech, kde žádné zdroje POPs nejsou a nikdy nebyly (např. v Antarktidě). Regulace těchto látek tedy musí probíhat na globální úrovni.