Ať už jste někdo, kdo si vysoké teploty užívá, nebo někdo, kdo výrazně preferuje chladnější počasí, pro tělo jsou velmi vysoké teploty vždy zátěž a je dobré dodržovat některá základní pravidla.
Obecně platí, že ve dny s velmi vysokými teplotami bývá teplota nejvyšší v pozdních odpoledních hodinách, tedy přibližně kolem 16. až 17. hodiny. Samozřejmě to nemusí platit vždy, pokud se například přežene odpoledne bouřka, výrazně se ochladí.
Lidé si často oba pojmy pletou a faktem je, že oba souvisí s přehřátím lidského organizmu. Podobné jsou i příznaky obou těchto stavů.
Úpal je přehřátí organizmu, ke kterému došlo působením vysoké teploty. Může to být v kombinaci s nedostatečným příjmem tekutin nebo například při vysoké vlhkosti vzduchu. Tělo se nestíhá dostatečně ochlazovat. Úžeh vzniká působením přímého slunečního záření, kdy se přehřeje mozek a organizmus.
Při vysokých teplotách vzduchu je velmi důležitý ještě další meteorologický parametr, a to vlhkost vzduchu. Čím je vlhkost vzduchu vyšší, tím méně účinné je odpařování potu z kůže, což je mechanizmus, kterým se naše tělo ochlazuje. Při shodné teplotě budeme při vyšší vlhkosti vzduchu teplotu vnímat jako méně snesitelnou a naše tělo se bude rychleji přehřívat.
Naopak v případě rychlosti větru (proudění) je vyšší hodnota pro zvládání horka příznivá. Za rychlejšího proudění dochází k vyšší míře odpařování potu z kůže, což naše tělo ochlazuje. Zároveň je teplejší vzduch v blízkosti naší kůže rozfoukáván a nahrazován mírně chladnějším. Na tomto principu fungují např. větráky – na rozdíl od klimatizace místnost přímo neochlazují (nesnižují teplotu), přesto nám pomáhají zvládat vysoké teploty a cítíme se příjemněji.