Transkript infografiky

Ať už jste někdo, kdo si vysoké teploty užívá, nebo někdo, kdo výrazně preferuje chladnější počasí, pro tělo jsou velmi vysoké teploty vždy zátěž a je dobré dodržovat některá základní pravidla.

• Omezte pobyt ve venkovním prostředí, zejména pak náročnější fyzické aktivity.
• Důsledně dodržujte pitný režim a nečekejte až budete mít žízeň. Ideální je pít vodu nebo například minerálky. Dospělý člověk by měl ve dnech velmi vysokých teplot (> 30 °C) vypít 3-4 litry tekutin denně. Nevhodné jsou alkoholické nápoje nebo např. káva.
• Při vysoké teplotě a na přímém slunci noste pokrývku hlavy a sluneční brýle.
• Snažte se ochlazovat vnitřní prostory, kde trávíte čas – větrejte v noci, přes den zatáhněte závěs/žaluzie, pokud je to možné klimatizujte, ale tak, aby vzduch neproudil přímo na vás, popř. použijte větrák.
• Noste prodyšný oděv. Vhodnější jsou světlejší barvy.
• Pokud je vám velmi horko, můžete se zchladit např. chladnější sprchou nebo alespoň opláchnutím obličeje vodou.
• Nikdy nenechávejte děti nebo domácí mazlíčky zavřené v autě.
• Při pohybu ve venkovním prostředí se snažte držet ve stínu.
• Obzvláště obezřetní by měli být ti, kteří spadají do skupiny náchylných osob. Sem patří zejména osoby starší 65 let, malé děti a lidí s chronickými onemocněními, zejména kardiovaskulární a/nebo dýchací soustavy.

Kdy jsou teploty vzduchu nejvyšší?

Obecně platí, že ve dny s velmi vysokými teplotami bývá teplota nejvyšší v pozdních odpoledních hodinách, tedy přibližně kolem 16. až 17. hodiny. Samozřejmě to nemusí platit vždy, pokud se například přežene odpoledne bouřka, výrazně se ochladí.

Úžeh nebo úpal?

Lidé si často oba pojmy pletou a faktem je, že oba souvisí s přehřátím lidského organizmu. Podobné jsou i příznaky obou těchto stavů.

Úpal je přehřátí organizmu, ke kterému došlo působením vysoké teploty. Může to být v kombinaci s nedostatečným příjmem tekutin nebo například při vysoké vlhkosti vzduchu. Tělo se nestíhá dostatečně ochlazovat. Úžeh vzniká působením přímého slunečního záření, kdy se přehřeje mozek a organizmus.

Pozor na vlhkost!

Při vysokých teplotách vzduchu je velmi důležitý ještě další meteorologický parametr, a to vlhkost vzduchu. Čím je vlhkost vzduchu vyšší, tím méně účinné je odpařování potu z kůže, což je mechanizmus, kterým se naše tělo ochlazuje. Při shodné teplotě budeme při vyšší vlhkosti vzduchu teplotu vnímat jako méně snesitelnou a naše tělo se bude rychleji přehřívat.

Vyšší rychlost proudění pomáhá

Naopak v případě rychlosti větru (proudění) je vyšší hodnota pro zvládání horka příznivá. Za rychlejšího proudění dochází k vyšší míře odpařování potu z kůže, což naše tělo ochlazuje. Zároveň je teplejší vzduch v blízkosti naší kůže rozfoukáván a nahrazován mírně chladnějším. Na tomto principu fungují např. větráky – na rozdíl od klimatizace místnost přímo neochlazují (nesnižují teplotu), přesto nám pomáhají zvládat vysoké teploty a cítíme se příjemněji.