Transkript infografiky

Kyselý déšť představuje obecný termín pro srážky, které mají nízké pH, tedy jsou kyselé povahy ve srovnání s běžnými srážkami.

Jak vzniká kyselý déšť?

Kyselý déšť vzniká reakcemi oxidu siřičitého (SO₂) a oxidů dusíku (NO_X) v atmosféře s vodou, kyslíkem a dalšími chemickými látkami za vzniku kyseliny sírové a dusičné. Tyto kyseliny pak snižují pH (okyselují) srážkové vody a spolu se srážkami dopadají na zemský povrch (tzv. mokrá depozice).

Proč se zvýšil význam kyselých dešťů?

Existují i přírodní zdroje SO₂ a NO_X (například sopečné výbuchy), avšak hlavním zdrojem je dnes spalování fosilních paliv.

Od začátku průmyslové revoluce se postupně snižovalo pH srážek. Vysoká intenzita spalování fosilních paliv obsahujících síru vedla obzvláště v 70. a 80. letech k velmi výraznému nárůstu koncentrací SO₂ v Evropě. Stejně tak se zvýšily koncentrace NO_X, jejichž hlavním zdrojem je dnes doprava.

V posledních dekádách došlo k výraznému poklesu zejména koncentrací SO₂, díky čemuž dnes nejsou negativní dopady kyselých dešťů tak výrazné jako v minulosti.

Jak kyselý déšť škodí?

Jak SO₂, tak NO_X jsou znečišťující látky, které mají nežádoucí vliv na lidské zdraví a v zákoně o ochraně ovzduší mají definován imisní limit pro ochranu zdraví.

Kromě toho mají tyto dvě látky definován také imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace. Je to proto, že právě na vegetaci mají kyselé deště velmi zásadní dopad. Kyselá voda se vsakuje do půdy, kde rozpouští klíčové živiny, jako jsou např. hořčík a vápník. Tyto prvky však vegetace potřebuje pro zdravý vývoj. Zároveň dochází k vylučování hliníku do půdy, což komplikuje přijímání vody. Nejvíce jsou ohroženy stromy ve vyšších polohách (např. smrky a jedle), které jsou vystaveny kyselým mrakům a mlze a jejich listy jsou tak zbavovány důležitých živin.

Kyselý déšť má velmi negativní dopad i na vodní ekosystémy. Vyšší kyselost a množství hliníku ve vodě může být smrtelné pro řadu vodních živočichů, ať už jsou to např. ryby nebo fytoplankton.

Kromě toho může kyselý déšť vést i k poškozování povrchu různých materiálů např. na budovách, sochách nebo automobilech.