Termín rozptylové podmínky popisuje meteorologické podmínky pro rozptyl látek v ovzduší. Zahrnujeme sem především parametry větru a teplotního zvrstvení atmosféry (vertikálního profilu teploty v atmosféře).
Nepříznivým faktorem pro rozptyl je například výskyt přízemní teplotní inverze – vytvoření teplejší vrstvy vzduchu v určité výšce nad zemí. V takové situaci je výrazně omezen rozptyl směrem vzhůru a látky se hromadí pod inverzní vrstvou.
Rozptylové podmínky samy o sobě znečištění nezpůsobují, ale koncentrace znečišťujících látek v ovzduší v menší či větší míře mohou ovlivňovat. Hodnocení rozptylových podmínek je proto běžnou součástí hodnocení kvality ovzduší.
Mezi emisemi (množství znečišťujících látek vypuštěných do ovzduší zdroji znečišťování ovzduší) a imisemi (množstvím znečištění (koncentracemi) naměřenými v určitém místě a čase) není přímá úměra, a právě rozptylové podmínky jsou jedním z faktorů, který tento vztah ovlivňují.
Rozptylové podmínky lze kvantifikovat prostřednictvím tzv. ventilačního indexu (VI). Tento parametr se počítá jako součin výšky směšovací vrstvy (v této vrstvě, přiléhající k zemskému povrchu a sahající do výšky nejnižší zadržující teplotní vrstvy, se látky rozptylují v celém jejím rozsahu) a průměrné rychlosti větru v této vrstvě.Verze 2.0 2024-02-06 | |
Aktualizace vzhledu a datových sad. | |
Verze 1.0 2022-09-06 | |