infoviz.cz
infovizCigaretový kouř obsahuje více než 7000 různých chemických látek, z nichž nejméně 69 je potvrzených, že způsobují rakovinu. Kouření je přímou příčinou přibližně 90 % úmrtí na rakovinu plic a 80 % úmrtí v důsledku chronické obstrukční plicní nemoci (COPD), včetně emfyzému a chronické bronchitidy.
Lepkavá hnědá látka, která se usazuje v plicích, mj. může obarvovat prsty a způsobovat žloutnutí zubů.
Dehet obsahuje rakovinotvorné látky, které kromě rakoviny způsobují i další nemoci plic.
Bezbarvý jedovatý plyn, který zároveň není cítit. Jedná se o plyn, který je považován za znečišťující látku.
V těle snižuje množství kyslíku, které jsou buňky schopné přenášet. Při velmi vysokých koncentracích vede k rychlé smrti, v nižších znamená, že srdce musí pracovat usilovněji a orgány nemusí dostávat dostatečné množství kyslíku. Zvyšuje tak riziko srdečních chorob a infarktů.
Organická bezbarvá látka s velmi vážnými nežádoucími účinky na lidské zdraví. Velmi vysoké koncentrace vedou k pálení očí, nevolnostem nebo např. podráždění kůže. V dlouhodobém hledisku se může podílet na rozvoji některých typů rakovin, například nosohltanu a leukémie.
Cigarety a jejich kouř obsahují také arzen, toxický polokov, jehož toxicita je známa už po staletí.
Vyšší dávky arzenu mohou vést například k rakovině plic, ledvin, močového měchýře nebo nemocem srdce.
Vysoce návyková látka obsažená v listech tabáku. Příjem nikotinu vyvolává silnou závislost, která nutí člověka kouřit dále. Nikotin začíná na mozek působit přibližně za 10-20 vteřin, do mozku se v návaznosti na to uvolňuje neuromediátor (neurotransmiter) dopamin, který vyvolává příjemné pocity a dodává pocit energie.
Předávkování nikotinem má rychlé a nežádoucí účinky jako je nevolnost, zvracení, bolest hlavy, zmatenost a po půl hodině přechod k průjmům, extrémní únavě, bledosti, slabosti, nízkému tlaku atd. Extrémní dávka nikotinu může být smrtelná. Problematické je například, pokud by dítě snědlo cigaretový nedopalek.
Nové studie také naznačují, že se nikotin aktivně podílí na některých procesech vedoucích k rozvoji rakoviny.
Vysoce těkavá látka, která má negativní krátko- i dlouhodobé účinky na lidské zdraví. Patří mezi ně například zvýšené riziko vzniku leukémie, negativní vliv na krvetvorbu, astma, poškozování DNA atd.
Toxický kov s prokazatelně výrazně negativním vlivem na lidské zdraví. Dlouhodobě poškozuje ledviny, podporuje rozvoj rakoviny prostaty, podílí se na vzniku osteoporózy (řídnutí kostí), chudokrevnosti a zvyšuje riziko kardiovaskulárních nemocí.
PAH je skupina látek, které mají obecně nežádoucí účinky na zdraví, které se projevují v dlouhodobém hledisku. Tím nejzásadnějším je v řadě případů výrazná karcinogenita (např. benzo[a]pyren). Zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic, kůže, močového měchýře. Studie ukazují nežádoucí vliv i na imunitní systém, reprodukční soustavu a vznik neurologických problémů.
1,3-butadien, chrom, polonium, beryllium, olovo, kyanovodík, nikl, toluen, styren, acetaldehyd, aceton, 1-aminonaftalen, 2-amiinonaftalen, butyraldehyd, katechol, amoniak, kresol, hydrochinon, izopren, methylethylketon (butanon), oxid dusnatý, N-nitrosonornikotin (NNN), 4-(methyl-N-nitrosamino)-1-(3-pyridyl)-1-butanon (NNK), N-nitrosoanatabin (NAT), N-nitrosoanabasin (NAB), 4-(methyl-N-nitrosamino)-1-(3-pyridyl)-1-butanol (NNAL), benzo[a]pyren, benzo[e]pyren, chrysen, benzofluorantren, akrolein, anatabin, anatallin, pyridin, chinolin, benzen-1,3-diol (resorcinol), vinylchlorid, ethylenoxid, isopropylbenzen (kumen), polychlorované dibenzodioxiny (PCDDs)
