Vliv meteorologických podmínek na kvalitu ovzduší

Kategorie
kvalita ovzduší, vzdělávací
Klíčová slova
počasí, znečištění
Verze
1.0 (žádné další verze)
Publikováno
28. 7. 2022
Stáhnout
Sdílet
Vytvořeno pro
Infoviz
Zdroj
ČHMÚ
 72×    5×

  Transkript infografiky

Kvalita ovzduší není dána jen samotným množstvím emisí, ale i dalšími faktory. Jedním z nejvýznamnějších jsou meteorologické a rozptylové podmínky, které mohou mít na kvalitu ovzduší vliv velmi výrazný a v určitých situacích i dominantní. Právě meteorologické a rozptylové podmínky bývají hlavním zdrojem meziroční variability v úrovni znečištění ovzduší.

Rychlost větru

Rychlost větru má na kvalitu ovzduší velmi výrazný vliv. Pro kvalitu ovzduší jsou obecně prospěšné vyšší rychlosti větru, které zajistí intenzivnější rozptyl – znečišťující látky se od svého zdroje rychle šíří a nedochází k jejich kumulaci.

V určitých specifických situacích může být vliv rychlosti větru na ovzduší opačný. Příkladem takové situace jsou lesní požáry nebo stavební činnost – při vyšších rychlostech větru může docházet k intenzivní resuspenzi, tedy víření částic již usazených na povrchu a v případě lesních požárů šíření znečištění do širšího okolí.

Srážky

Srážky, ať už kapalného (např. déšť) nebo pevného (např. sněžení) skupenství, mají na koncentrace znečišťujících látek v ovzduší velmi pozitivní vliv. Zejména při intenzivnějších srážkách se úroveň znečištění ovzduší velmi rychle snižuje. Částice jsou smývány z ovzduší na povrch.

Směr větru

Směr větru ovlivňuje, kam se bude znečištění primárně šířit z místa svého zdroje. V určité lokalitě tak může být kvalita ovzduší výrazně zhoršená, pokud zrovna fouká ze směru významného zdroje. Toto platí i na delší vzdálenosti. V oblasti Jihomoravského a Zlínského kraje bývají například koncentrace v zimním období nejvyšší při severovýchodním proudění, kdy se do těchto oblastí dostává znečištění z Moravskoslezského kraje nebo až z Polska, kde bývá znečištění zejména v topné sezóně velmi významné. Na naše území se může na velkou vzdálenost dostat při určitém směru proudění a podmínkách například i písek ze Sahary.

Teplota vzduchu

Teplota vzduchu má na kvalitu ovzduší vliv jak přímý, tak nepřímý.

Přímý vliv teploty souvisí s teplotním zvrstvením atmosféry. Za běžných podmínek teplota s rostoucí výškou nad povrchem v přízemní vrstvě atmosféry klesá. Teplejší vzduch u povrchu tedy přirozeně stoupá vzhůru a s ním dochází i k rozptylu znečišťujících látek ve vertikálním směru. Za určitých podmínek (nejčastěji v zimě) se může v určité výšce nad povrchem vytvořit vrstva teplejšího vzduchu, tzv. inverzní vrstva. Vzduch pod touto vrstvou je chladnější, a tedy nestoupá. Během této přízemní teplotní inverze je velmi omezen rozptyl a znečištění se u země kumuluje.

Nepřímý vliv teploty vzduchu spočívá ve vlivu teploty na zdroje znečišťování ovzduší. Nejvýznamnějším zdrojem znečištění je v České republice vytápění. Nízké teploty znamenají vyšší míru vytápění, a s tím souvisí také větší množství emisí z vytápění. Teplota vzduchu má vliv i na emise jiných zdrojů, vyšší emise mají například také vozy při studeném startu.

Intenzita slunečního záření

Intenzita slunečního záření ovlivňuje koncentrace přízemního ozonu. Tato znečišťující látka nemá přímý zdroj a vzniká až reakcemi v ovzduší. Tyto reakce označujeme jako fotochemické – jsou katalyzovány slunečním zářením. Nejvyšší koncentrace přízemního ozonu bývají pozorovány během horkých a slunečných letních dnech s vysokými teplotami vzduchu. Právě za těchto podmínek probíhají reakce, dávající vznik přízemnímu ozonu, nejintenzivněji.

V zimním období může mít sluneční záření pozitivní vliv na kvalitu ovzduší, protože ohřívá povrchy a může tak snižovat potřebu vytápění.

Příklad: únor 2020

Dobrým příkladem vlivu meteorologických podmínek na kvalitu ovzduší je únor 2020. Tento měsíc byla totiž kvalita ovzduší velmi výjimečně dobrá, a to díky kombinaci několika faktorů.

  • teplota - Průměrná teplota v ČR byla v únoru 2020 3,7 °C, dlouhodobý průměr 1981-2010 přitom činí -0,9 °C. Odchylka o více než 4,5 °C je výjimečně vysoká.
  • srážky - V ČR napršelo v únoru 2020 v průměru 78 mm srážek, v třicetiletí 1981-2010 to přitom bylo pouze 38 % - méně než polovina.
  • rychlost větru - ČR se v únoru 2020 prohnaly dvě vichřice a celkově se jednalo o měsíc relativně větrný.

Vysoké teploty, bohaté srážky a větrno jsou faktory, které každý sám o sobě obecně přispívají k dobré kvalitě ovzduší. V zimních měsících bývají koncentrace znečišťujících látek (s výjimkou ozonu) nejvyšší. V únoru 2020 byly hodnoty koncentrací různých znečišťujících látek na řadě stanic téměř nebo zcela na úrovni letních měsíců.

Grafy ukazují průměrné únorové koncentrace částic PM10 a benzo[a]pyrenu na vybraných stanicích.

Koncentrace v únoru 2020 byly na stanicích často o desítky procent nižší, než je únorový průměr 2010-2019. Za tímto zlepšením stojí právě vliv meteorologických a rozptylových podmínek.