Transkript infografiky

Grafy pro jednotlivé oblasti ukazují počet hodin, po které byla v jednotlivých letech vyhlášena smogová situace z důvodu vysokých koncentrací přízemního ozonu v období 2013 až 2021. V případě, že byla v daném roce smogová situace vyhlášena více než jednou, je toto indikováno formou oddělených částí sloupcového grafu. Metodika vyhlašování smogových situací se v průběhu času měnila. Srovnání je možné napříč oblastmi v jednotlivé roky, v rámci jedné oblasti lze srovnávat období 2013-2016 a 2017-2021. Vyhlášení smogové situace v případě ozonu úzce koreluje zejména se dny s velmi vysokými teplotami a jasným počasím. Právě z toho důvodu byl v tomto ohledu horší zejména rok 2015 a také rok 2018.

Přízemní ozon je tzv. sekundární znečišťující látka. Nemá zdroj emisí, ale vzniká až reakcemi jiných látek v ovzduší. Jedná se o tzv. fotochemické reakce a pro jejich průběh je potřeba sluneční záření. Nejvíce ozonu proto vzniká za velmi horkých a jasných dní. Vůbec nejvyšší bývají koncentrace přízemního ozonu na odlehlých horských stanicích. Smogová situace je v tomto případě vyhlášena, pokud alespoň na jedné reprezentativní stanici v dané oblasti překročí koncentrace přízemního ozonu prahovou hodnotu 180 µg∙m^–3.