Olovo (Pb)

Kategorie
kvalita ovzduší, vzdělávací
Klíčová slova
těžký kov, znečišťující látka
Verze
1.0 (žádné další verze)
Publikováno
9. 7. 2022
Stáhnout
Sdílet
Vytvořeno pro
Infoviz
Zdroj
Český hydrometeorologický ústav

Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2020. Český hydrometeorologický ústav. ČHMÚ 2021. ISBN 978-80-7653-024-9.
Související infografiky
 36×    2×

  Transkript infografiky

Co to je?

Olovo je chemický prvek se značkou Pb a 82 protony v jádře. Jedná se o stříbrošedý až modrobílý lesklý kov, který na vzduchu rychle oxiduje.

Olovo je obsaženo i v zemské kůře, jako ryzí kov se v přírodě objevuje velmi vzácně, ale je součástí řady rud – např. galenitu, anglesitu atd.

Olovo má řadu využití, například se používá k výrobě akumulátorů, při výrobě munice, jako konstrukční materiál a připravují se z něj různé další sloučeniny, které se používají například jako pigmenty nebo jako oxidační činidla v pyrotechnice apod.

Co je zdrojem emisí?

V ovzduší může být olovo navázáno na částice a spolu s nimi se dostat do lidského těla vdechnutím.

Významným zdrojem emisí olova je v České republice sektor výroby železa a oceli a významný podíl má také odpalování ohňostrojů a zábavní pyrotechniky. Významnější podíl má také silniční doprava, a to především otěry pneumatik a brzd. Kolem 8 až 9 % celkových emisí tvoří sektor domácnosti (vytápění, ohřev vody, vaření) a velmi podobný podíl na celkových emisích má také sektor veřejné energetiky a výroby tepla.

Imisní limity

Imisní limit pro ochranu zdraví

  • průměrná roční koncentrace
    500 ng.m-3

Jaké jsou koncentrace v České republice?

Koncentrace olova byly v roce 2021 na všech 55 stanicích s dostupnými daty podlimitní. Nejvyšší hodnoty jsou dlouhodobě pozorovány na Ostravsku. Nejvyšší hodnota roční průměrné koncentrace olova v roce 2021 byla pozorována na stanici Ostrava-Radvanice ZÚ, a to 50,5 ng.m-3 (desetina imisního limitu).

Pouze na 9 stanicích byla průměrná roční koncentrace olova v roce 2021 nad 10 ng.m-3. 4 z těchto stanic leží v okrese Ostrava-město, 3 v okrese Karviná a 1 v okrese Příbram a v okrese Olomouc. Na dvou třetinách stanic byla roční průměrná koncentrace olova do 5 ng.m-3, tedy více než stonásobně nižší, než je hodnota příslušného imisního limitu.

Dlouhodobý vývoj koncentrací a emisí v České republice

Koncentrace olova jsou v České republice dlouhodobě na velmi nízkých hodnotách a postupně dochází k mírnému snižování koncentrací. Pozitivní skutečností je fakt, že nejvýrazněji klesají koncentrace olova na průmyslových stanicích v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, tedy v lokalitě, kde jsou celorepublikově koncentrace olova nejvyšší. O rok dříve byla maximální roční průměrná koncentrace pozorována rovněž na stanici Ostrava-Radvanice ZÚ (52 ng.m-3) a zcela totožné maximum na stejné stanici bylo pozorováno i v roce 2019. Na stanici Ostrava-Radvanice ZÚ byla nejvyšší koncentrace olova v České republice zaznamenána v každém roce od roku 2014.

Vliv na zdraví

Olovo má různé negativní dopady na zdraví. Do těla se dostává zejména vstřebáváním z plic, ale také přes trávicí ústrojí z potravin nebo vody obsahující olovo.

Olovo je toxická látka a je klasifikována jako pravděpodobný karcinogen. V těle se hromadí zejména v kostech, kde je jeho poločas rozpadu na rozdíl od krve (cca 30 dní) mezi 10 až 30 lety. Dle výzkumů se toxicita olova nejvíce projevuje na centrálním nervovém systému, kde může mít vliv mj. na krátkodobou paměť, zručnost či způsobovat různé psychické problémy. Byl prokázán i vliv na ledviny nebo způsobování hypertenze. Obzvláště náchylné je co do toxicity olova dětská populace.