infoviz.cz

Povodně – základní informace

Kategorie
voda, vzdělávací
Klíčová slova
povodně, SPA
Verze
1.0 (žádné další verze)
Publikováno
24. 4. 2022
Autor
Jáchym Brzezina
Stáhnout
Sdílet
Vytvořeno pro
Infoviz
Zdroj
HZS ČR, MV ČR, ČHMÚ
 1631×    97×



  Dílčí stručné infografiky

V případě, že chcete grafiku použít například v prezentaci nebo na sociálních sítích, hlavní infografika může obsahovat příliš mnoho textu a malé písmo. Níže jsou k dispozici dílčí infografiky, které obsahují dílčí části hlavní infografiky rozdělené na logické a graficky upravené části.


Část 1: Co jsou povodně?
2024-01-01

Část 2: Jak vznikají povodně?
2024-01-01

Část 3: I. stupeň povodňové aktivity
2024-01-01

Část 4: II. stupeň povodňové aktivity
2024-01-01

Část 5: III. stupeň povodňové aktivity
2024-01-01

  Transkript infografiky

Co to je?

Jako povodeň označujeme přechodné výrazné zvýšení hladiny tekoucích či stojatých povrchových vod. Povodeň vzniká ve chvíli, kdy už kapacita koryta vodního toku nezvládá udržet vodu v korytě a voda z něj vytéká ven. Voda zaplavuje území mimo koryto a může způsobovat škody v zastavěných územích. Častým případem je rovněž povodeň způsobená vzdutím hladiny či naplněním kapacity vodní nádrže. Riziko, které povodně představují pro zastavěná území a jejich infrastrukturu, je řadí k nejnebezpečnějším přírodním jevům na území České republiky.

Co je způsobuje?

Možných příčin vzniku povodní je více. Níže jsou uvedeny ty nejčastější.

  • silný déšť - Pokud v relativně krátkém časovém intervalu spadne vysoké množství srážek, dojde k nasycení půdy vodou a ta se dále nevsakuje a teče krajinou. V případě již nasycené půdy stačí i menší množství srážek a mohou se zvyšovat hladiny řek.
  • tání sněhu - Tento typ povodně je typický pro zimní a jarní období. Při rychlém oteplení v době sněhové pokrývky se může táním naráz uvolnit velké množství vody. Obzvláště nebezpečné jsou situace, kdy je navíc půda promrzlá, oteplení velmi výrazné a obleva doprovázená dalšími dešťovými srážkami.
  • ledová bariéra - Při rychlém oteplení po silných mrazech, kdy je na hladině řek ledová vrstva, může dojít k situaci, kdy se průtok řeky zvýší rychleji, než jak rychle dokáže led odtát. Ledová vrstva se rozruší a větší či menší kry jsou unášeny tokem. V zúžených místech koryta nebo například nad mosty mohou tyto kry uvíznout a omezit tak výrazně kapacitu průtoku koryta. V případě většího množství ledové tříště, kdy kapacita koryta již nestíhá odvádět ji dále po toku dochází k vytlačování a akumulaci ledových ker v prostoru podél koryta.

Stupně povodňové aktivity (SPA)

Stupně povodňové aktivity jsou číselná vyjádření aktuální míry ohrožení povodněmi. Vyhlašují se vždy pro konkrétní lokalitu a určitou časovou periodu. Jsou vázány na různé limitní hodnoty, ať už co se týče průtoků v korytech, tak například srážkovém úhrnu, množství vody v nádržích atd.

I. SPA – první stupeň – stav bdělosti

Stav, kdy je vyžadována zvýšená pozornost vzhledem k možnému výskytu povodní. Tento stupeň nastává například při dosažení určité limitní hodnoty, náhlém tání, předpovědi intenzivních srážek nebo bouřek, možnosti výskytu ledových bariér atd.

Voda je v tomto případě stále v korytě. Průtok už může být nadprůměrný.

II. SPA – druhý stupeň – stav pohotovosti

V tomto případě se již vyskytuje povodeň (voda teče mimo koryto), avšak nedochází k výrazným škodám. Zaplavováno je zejména okolí koryta (vegetace, louky, pole, lesy apod.).

Aktivovány jsou povodňové orgány a jsou podnikány aktivity na základě povodňového plánu, směřující k co největšímu zamezení případných škod.

III. SPA – třetí stupeň – stav ohrožení

Tento SPA představuje bezprostřední ohrožení, zaplavována jsou obydlená území a vznikají škody na majetku a může být ohroženo zdraví či životy osob. Bývá vyhlašován při dosažení kritických hodnot sledovaných parametrů. Podle povodňových plánů jsou prováděny zabezpečovací práce a v případě potřeby práce záchranné, příp. evakuace.