Vysoké teploty vzduchu
přehled vývoje vysokých teplot vzduchu v České republice
Jaký je vývoj vysokých teplot vzduchu v České republice?
S ohledem na globální otepování můžeme říci, že se teploty vzduchu neustále zvyšují. Zvyšuje se například počet tzv. tropických dní (den s maximální teplotou vzduchu 30 °C nebo více).
V rámci této stránky je prezentován vývoj denních teplotních maxim, počtu dní s velmi vysokými teplotami, informace jak se chovat při vysokých teplotách i proč je rozdíl v průměrné teplotě v řádu jednotek stupňů důležitý. Nechybí interaktivní analýzy na reálných datech z profesionálních meteorologických stanic, kde si můžete sami zobrazit Vámi zvolená data na dané téma.
Průměrné denní maximální teploty vzduchu
Jak se vyvíjí průměrné denní maximální teploty vzduchu v jednotlivé roky a dekády?
Dlouhodobě dochází k celkovému nárůstu teplot vzduchu a patrné je to i na vývoji průměrné roční maximální denní teploty vzduchu. V grafu níže si vyberte stanici zájmu a zobrazí se časová řada průměrných denních maximálních teplot v jednotlivé roky.
Průměrná maximální denní teplota vzduchu v jednotlivých letech
Graf ukazuje průměrnou denní maximální teplotu vzduchu v jednotlivých letech na vybrané stanici. Stanici lze měnit ve výběrovém menu níže. Tmavě šedě vyšrafované oblasti obsahují neúplná data.
V období 1961-2024 byl jednoznačně nejteplejším rokem poslední rok hodnoceného období, tedy rok 2024. Byl o 0,6 °C teplejší než do té doby nejteplejší rok 2023. Výrazný nárůst průměrné teploty v České republice pozorujeme zejména od 90. let 20. století.
Počet dní s velmi vysokou teplotou
Jaký je vývoj počtu tropických nebo ještě teplejších dní za rok?
Dlouhodobý nárůst teplot se projevuje i jako zvyšující se počet dní s vysokými teplotami. Jako tzv. tropický den označujeme v meteorologii den, kdy maximální teplota vzduchu v daný den dosáhne 30 °C nebo více. Velmi horký den je pak den, kdy je denní maximum teploty vzduchu ještě vyšší, rovno 35 °C nebo vyšší. Počet těchto dní dlouhodobě roste, což je patrné i na grafu níže, kde lze vybrat konkrétní stanici a teplotu vzduchu. Graf pak zobrazí počet dní v jednotlivých letech, kdy maximální teplota vzduchu dosáhla alespoň této hodnoty. Navíc se klimatické modely shodují na zvyšování počtu dní s velmi vysokými teplotami i do budoucna.
Počet dní s maximální teplotou vzduchu alespoň...
Graf ukazuje počet dní v jednotlivých letech, kdy maximální denní teplota vzduchu dosáhla alespoň určité hodnoty na vybrané stanici. Konkrétní teplotu a stanici lze vybrat ve výběrových menu níže. Tmavě šedě vyšrafované oblasti obsahují neúplná data.
Heatmapa velmi dní s maximální teplotou vzduchu alespoň...
Heatmapa ukazuje výskyt dní s maximální teplotou vzduchu, která dosahuje alespoň vybrané hodnoty. Vyberte si stanici a zobrazí se Vám heatmapa s počtem dní s maximální teplotou vzduchu alespoň této hodnoty v jednotlivých měsících (duben-říjen). Bíle vyšrafované oblasti obsahují neúplná data.
Proč je nárůst průměrné teploty o jednotky stupňů problém?
V kontextu globálního oteplování se často mluví o nárůstu teploty o 1-2 °C. Proč je takto malý rozdíl problém?
Často čteme o tom, že byla průměrná teplota o několik stupňů vyšší či že se globální teplota zvýšila o 1 stupeň Celsia. Na první pohled to může působit jako zcela zanedbatelný rozdíl. Proč je ale takováto změna velmi podstatná? Na první pohled člověku opravdu může připadnout, že rozdíl je zanedbatelný – pravdou je, že rozdíl jednoho stupně je téměř pod rozlišovací schopnost lidského organismu a jestli je 15 nebo 16 °C v podstatě nelze poznat.Ve skutečnosti je však celá problematika mnohem složitější a souvisí mj. právě s extrémy.
Jak je to tedy s průměrnou teplotou? Nejprve si řekněme, že rozložení teplot v dlouhodobém hledisku přibližně odpovídá normálnímu rozložení, tzv. Gaussové křivce, která je charakterizována průměrem a variabilitou datového souboru. Hodnoty okolo průměru se vyskytují nejčastěji, hodnoty extrémní nejméně často.
Osa X vyjadřuje vzdálenost od průměru ve směrodatných odchylkách. Osa Y reprezentuje četnost zastoupení. Přibližně 68 % hodnot se nachází v intervalu jedné směrodatné odchylky od průměru, okolo 95 % hodnot v intervalu dvou směrodatných odchylek (konkrétně 1,96násobek) a přibližně 99,7 % hodnot v intervalu 3 směrodatných odchylek okolo průměru.
Nyní se vraťme ke konceptu oteplování. Zvyšuje se průměrná teplota a zároveň je pozorován nárůst variability průměrné teploty. V praxi to znamená, že pokud vyneseme křivku normálního rozložení tak, že na ose X budeme mít teploty, pak se křivka posune mírně „doprava“ (průměr se posune k vyšším hodnotám na ose X). Zvýšení variability se na křivce normálního rozložení projeví tak, že dojde k jejímu zploštění. Naopak hodnoty dále od průměru budou pozorovány častěji (budou mít vyšší frekvenci zastoupení, tedy vyšší hodnotu na ose Y). Vše si nyní ukážeme graficky.
Nejprve se podívejme, jak vypadá posun průměru k vyšším hodnotám za předpokladu zachování stejné variability, vyjádřený červenou křivkou.
Nyní se podívejme na jiný příklad, kdy průměr zůstává shodný, ale zvýší se variabilita, kdy změna je opět vyjádřena červenou křivkou. V tomto případě vidíme, že střed křivky (průměr) zůstává na shodném místě, ale křivka je plošší, takže je vyšší zastoupení extrémnějších hodnot.
Na závěr si ukažme, jak vypadá křivka v případě, že se zvýší průměr i variabilita dat, tedy kombinace obou předchozích křivek. Z četnosti zastoupení je patrné, že drtivá většina hodnot se bude v obou rozloženích překrývat (plocha náležící oběma křivkám). Důležité jsou však v tomto případě oba konce křivky, tedy místo, kde se křivka přibližuje ose X. Toto místo si nyní ukážeme přiblížené, a to u vyšších hodnot.
V křivce jsou zvýrazněny dvě plochy. Světle růžovou je zvýrazněno pole velmi vysokých teplot. Z tohoto zobrazení je již dobře patrné, že právě na koncích křivky dochází k největším rozdílům. Plocha (úměrná četnosti) pod červenou křivkou je velmi výrazně větší než plocha pod černou křivkou – jinými slovy, četnost výskytu velmi vysokých teplot je i při malém posunu až několikanásobný. Dále je zde ještě vyznačena tmavším odstínem růžové plocha, velmi extrémních hodnot. U černé křivky je pravděpodobnost výskytu tak extrémně nízká, že při reálném počtu hodnot (např. dní) je téměř nereálné, aby se tato hodnota vyskytla. U červené křivky to sice bude jen v naprosto výjimečných případech, ale tato hodnota již je reálná.
Pokud se tedy vrátíme k našemu teplotnímu scénáři, posun průměru i o velmi malou hodnotu znamená při normálním rozložení, že se mohou vyskytovat extrémy, které se do té doby neobjevovaly. V případě, že se průměr zvýší, extrémy se objeví na straně vyšších hodnot, naopak extrémně nízké hodnoty, pokud se nezmění variabilita, se neprojeví. Pokud se ale s průměrem změní i variabilita (což v současnosti u teploty vzduchu sledujeme), potom konec rozdělení může zůstat na původním místě (viz ukázaný příklad výše) a nízké extrémy se tak budou stále vyskytovat.
S postupující klimatickou změnou tedy lze očekávat například vyšší pravděpodobnost výskytu vln veder, které sice stále mohou být relativně výjimečné, ale přesto častější a hlavně, jak ukazuje křivka výše, mohou být extrémnější, než na co jsme zvyklí (už jenom tím, že budou např. trvat déle). V praxi pak i malý posun směrem k větší extremitě může mít vážné dopady.
Zvyšování teploty má dopady na řadu dalších faktorů, včetně například tání ledovců a s tím spojeného zvyšování hladiny oceánů, vyšší intenzity výparu, ke změnám v mořském proudění a konečné dopady se tak mohou projevovat extrémně různorodě. Nezanedbatelným faktem je pak i možnost výskytu extrémů v tzv. sdružených meteorologických událostech (compound events), kdy vede kombinace více fyzikálních procesů (klimatických faktorů) k určitému významnému dopadu. Tato problematika je však již výrazně nad rámec tohoto článku.
V poslední době se extrémy počasí vyskytují častěji a mohou být extrémnější. Nelze říci, že by všechny tyto extrémy či jejich intenzita ve 100% souvisely s dopady změny klimatu a lidskou činností (i nová zpráva IPCC nám v tomto nedává naprostou jistotu, když konstatuje, že „The likely range of total human-caused global surface temperature increase…“, což znamená že s pravděpodobností 66 až 100 % člověk způsobil 0,8 až 1,3 °C oteplení od r. 1850). Konkrétně stanovit, co je a co není vlivem globálního oteplování, je v praxi nemožné. Přesto je téměř jisté, že některé z těchto změn jsou dány právě změnou klimatu, a jak jsme si ukázali, může to být právě tou na první pohled zanedbatelnou změnou o pár desetinek stupně v celkovém průměru.
Posun si v praxi můžeme ověřit přímo z dat z jednotlivých stanic. V grafu níže je možné zvolit dvě dekády a srovnat Gaussovu křivku zkonstruovanou z průměrné denní maximální teploty a směrodatné odchylky teplot v daném desetiletí.
Srovnání dekády a pro stanici
Graf ukazuje Gaussovu křivku zkonstruovanou z průměrné maximální denní teploty pro vybranou dekádu a stanici a směrodatné odchylky maximálních denních teplot v daném období na dané stanici. Výběrem můžete srovnat rozdíly mezi jednotlivými dekádami a pro vybrané stanice.
Dopady vysokých teplot
Jaké jsou dopady vysokých teplot na lidské zdraví? Jaké další nežádoucí dopady jsou spojeny se zvyšováním teplotních maxim?
Vysoké teploty mohou mít závažné negativní dopady na lidské zdraví, životní prostředí i infrastrukturu. Zvyšují riziko úpalů, dehydratace a kardiovaskulárních onemocnění, zejména u starších osob a dětí. V přírodě způsobují stres u rostlin a živočichů, zhoršují kvalitu ovzduší a přispívají k šíření požárů. V městském prostředí zatěžují energetické sítě a snižují kvalitu života v důsledku přehřívání budov a intenzivnějšího horka souvisejícího s efektem tepelného ostrova města.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) způsobuje horko nejvyšší počet úmrtí ze všech jevů souvisejících s extrémy počasí a klima v Evropě. Až 95 % úmrtí spojených s extrémy počasí v Evropě v období mezi roky 1980 a 2023 byly spojeny právě s velmi vysokými teplotami. Úroveň rizika pro zdraví je už nyní označována jako "kritická" a může být v budoucnu až "katastrofická". Přesto neexistuje celoevropský systém sledování dopadů veder na zdraví, a odhady počtu úmrtí jsou zpětně modelovány – pro rok 2022 se odhaduje přes 70 000 obětí , v roce 2023 pak téměř 48 000. Ke snížení těchto dopadů jsou klíčová včasná opatření, kvalitní data a plánování adaptačních strategií.
Kdo patří mezi nejzranitelnější?
|
starší osoby |
|
děti |
|
těhotné ženy |
|
lidé pracující ve venkovním prostředí |
|
lidé s kardiovaskulárními problémy |
|
lidé s nemocemi dýchací soustavy |
|
lidé trpící poruchami ledvin |
Rizika spojená s vysokými teplotami vzduchu a přímým slunečním zářením
Potenciální zdravotní problémy související s vysokou teplotou vzduchu závisí na kombinaci více faktorů včetně například samotné teploty a relativní vlhkosti vzduchu, rychlosti větru, intenzitě slunečního záření, charakteru oděvu, fyzické aktivitě či zdravotním stavu.
Možné zdravotní potíže:
- zhoršení stavu u chronických potíží s kardiovaskulární soustavou, dýchací soustavou, nervovou soustavou, diabetu nebo problémy s ledvinami
- úpal – vyčerpání a kolaps organizmu z horka, projevuje se mj. bolestmi hlavy, závratěmi, nevolností, zvracením
- úžeh – přehřátí v důsledku nadměrného pobytu na přímém slunečním záření, příznaky jsou podobné jako při úpalu, typické je také zčervenání pokožky
- otoky – způsobeny roztažením cév teplem, a tedy hromaděním tekutin zejména v končetinách
- dehydratace – organizmus ztrácí více tekutin, než přijímá. Projevuje se silným pocitem žízně a intenzivně zabarvenou močí, následovat mohou bolesti hlavy, malátnost, celková únava a při extrémní dehydrataci až bezvědomí či šok.
Jak se chovat při velmi vysokých teplotách vzduchu?
- snažte se udržovat prostředí, ve kterém jste, chladnější (klimatizace, zatažení žaluzií, větrák, ranní a noční větrání)
- přijímejte zvýšené množství tekutin (nevhodný je alkohol nebo káva, které tělo naopak dehydrují)
- vyhněte se namáhavé fyzické aktivitě v horkém prostředí, obzvláště na přímém slunci
- při vystavení intenzivnímu slunečnímu záření po delší dobu použijte opalovací krém s vhodným UV faktorem
- snažte se konzumovat běžné množství potravin (nedostatek energie může tělo ještě rychleji vyčerpat)
- buďte opatrní ve vodě, vysoké teploty mohou způsobovat vyčerpání nebo křeče, což je při plavání v hlubší vodě obzvláště nebezpečné
- noste prodyšné oblečení z vhodného materiálu a střihu
- pro ochlazení si dejte vlažnou sprchu nebo se ochlaďte studeným ručníkem
- myslete na osoby ve svém okolí, kteří patří do náchylné skupiny obyvatel a ujistěte se, že jsou v pořádku
- sledujte předpověď počasí pro informaci o aktuálním stavu a očekávaném vývoji
- v případě zdravotních potíží Vás či někoho v okolí vyhledejte odbornou pomoc
